Alláhovy děti

Třináct krátkých povídek je uvedeno stručnou předmluvou, která bez okolků a vytáček charakterizuje žánr i téma. Spisovatel slibuje drsnou četbu, která není pro každého – a svůj slib plní. Nejedná se o samoúčelnou literární konstrukci, jejímž hlavním úkolem je šokovat čtenáře až k hranici znechucení. Ano, to, o čem autor píše, se mohlo stát – a nejspíše se i stalo, a to v podobě možná ještě hrůznější, než autor předkládá. V jednotlivých příbězích popisuje fenomén, kdy někteří muslimové zneužívají džihád, aby zakryli, že jsou: psychopatičtí vrazi, zorganizovaní sérioví zabijáci, co se rozhodli usmrcovat bez zřejmého motivu. Nejčastěji jsou poháněni touhou zabíjet a být zabiti.

Robert Poch studoval na Ostravské univerzitě obory sociální práce a sociální politika na fakultě sociálních studií, kde obhájil bakalářskou práci. Do literatury vstoupil oceněnou básnickou sbírkou Platinové barvy a následně vydal knihy Mrtví se přicházejí někdy rozloučit, Špinavá holka, Qinrai, Ka-zajit a Stíny jeviště. Nyní přichází Robert Poch ke čtenářům s knihou povídek Alláhovy děti.